Na hranicích Turecko - Gruzie probíhalo vše hladce. Dokonce natolik, že jsem si gruzínské části skoro ani nevšiml. Zatímco na turecké straně jsem musel zastavit a ukázat nějaký doklad čtyřikrát, Gruzínci se spokojili jen s jednou zastávkou a mým pasem. Prošla i moje skromná osobní zásoba bylinek. Cesta po Gruzii byla bezproblémová až na ten šílený provoz a řidiče magory. 7 z 10 gruzínských řidičů by mělo vrátit řidičák. V Turecku jsou taky šílenci, ale zde jsou navíc bezohlední, nebezpeční a neumí řídit. Bacha na to, fakt.
Zpestřením na cestě z přímořského letoviska Batumi, kde jsme se na dva dny setkali s přítelkyní a kamarádkou, do Tbilisi, byla offroadová vložka. Ta cestu, která měla dle navigace Sygic i Google maps trvat 6,5 hodiny, protáhla na dva dny. Ze silnice označené tlustou žlutou čárou, stejně jako jiné významné tahy v Gruzii, se po několika desítkách kilometrů vyklubala špatná asfaltka. Ta přešla v nezpevněnou cestu se zbytky asfaltu až se proměnila v cestu vhodnou tak pro krávy Těch na ní bylo mimochodem opravdu hojně. 70 km na jedničku, výjimečně dvojku. Ale zase musím uznat, že je v této části Gruzie (Adžárie) opravdu krásná příroda. Průsmyk Goderdzi pass leží ve výšce 2025 m.n.m. Asi nejhezčí úsek na celé cestě Praha - Tbilisi.
Když jsem vyjel druhý den konečně na asfalt a zařadil trojku, byl jsem šťastný. To jsem ale netušil, že se raduji 8 předčasně. Celou cestu až do Tbilisi se totiž na silnici něco dělo. Občas silnice chyběla. Krávy, díry jako kráva, chybějící asfalt, jízda po čerstvém asfaltu, probíhající stavba bez označení, železniční přejezdy na urvání kola, bouračka, …
Kolem půlnoci jsem ale dorazil v pořádku do Tbilisi!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat