čtvrtek 10. listopadu 2016

Štěňátko, muslim a místo sexu pivo: Abcházie II.





Začínáme štěňátkem

Jak většina z vás už asi ví, máme psa. Inka od chvíle, co umřel její pes Šmudla, se vrhala na všechny toulavé vořechy s výkřikem: „Tohohle si musíme vzít.“ Antonín se rok statečně bránil, protože je pořádnější a celkově rozumnější. Inka kromě toho miluje psy, kteří mají tři nohy, jedno oko či jsou nějak jinak pochroumaní. Antonín když už zvíře, tak raději takové, které má všechny části těla ve správném počtu. 
Když jsme uviděli v Očamčiře v Abcházii samotné nemocné štěňátko, které se plahočilo mezi psy, z nichž většina byla tak zablešená, že si do těla vykousávala krvavé díry, bylo to pro Inku dostatečné utrpení a pro Antonína dostatečný počet nohou a očí (má všeho tak akorát), že jsme se rozhodli si ho vzít. Tolik tedy k novému členovi naší smečky jménem Neptuna.

středa 2. listopadu 2016

Jak pracují freelanceři v Tbilisi

Tbilisi není zdaleka jen velké špinavé město, jak by se mohlo někomu na první pohled zdát. V nedalekém parku máme například krásnou moderní knihovnu (mediatheku), ve které si můžete dát jednu z nejlepších káv ve městě za jednu z nejnižších cen a popíjet ji na otevřené terase. Půjčují tu kola, dají vám zdarma vodu z barelu, disponují velkým výběrem knih v angličtině, internet chytáte i v parku na lavičce, mají zde pohodlná křesla a tak dále. Nejlepší to má však Neptuna. Zatimco já pracuju v knihovně, ona si za prosklenou stěnou běhá v parku:))