Turecko je opravdu neuvěřitelná země. V mnoha ohledech mě fascinuje. Svojí historií, kulturou, velikostí, ale hlavně pohostinností a přátelským přístupem lidí. Především dvě poslední věci zažívám v posledních dnech intenzivně. Pořád přemyšlím čím to je, že je jsou zde lidé tak rozdílní od lidí u nás v Čechách. Samozřejmě mohu soudit jen povrchně. Jsem v Turecku terpve podruhé, v celkovém součtu tak 4 týdny a neumím turecky. Srovnávám tedy jen to, jak se ke mně chovají jako k cizinci, západnímu turistovi.
Nezáleží však na tom nejvíc, jak se chováme ke svým bližním? Každý den, který jsem zde strávil mě někdo pozval alespoň na čaj, není výjimkou ráno luxusní snídaně a ke konci dne večeře. Zde v tomto kempu v městečku Akcakoca, jsem si říkal: “Konečně mám trochu času napsat něco na blog.” Když v tom přišel Husajn s kámošem, ať si s nimi jdu dát čaj. Protáhlo se to do jedné do noci. Ráno jsem dostal obří snídani. Ostatně můžete se přesvědčit na fotkách. Je to jejich vírou, kulturní tradicí, spontánností a přátelskostí jejich povahy? Budu dál zjišťovat. Rozhodně je to pro mě velkou osobní inspirací.
Žádné komentáře:
Okomentovat